Březen 2015

Týdenní deníček?

28. března 2015 v 20:21 | K@W |  Home
Ahoj! :)
Na blozích, které sleduju se objevují články, které pomocí fotek ukazují, co ta ooba za ten týden prožila. Strašně ráda si tyhle články pročítám a sleduju, že celý týden se dá jednoduše a hezky shrnout do přehledného a systematického článku. :)
Líbí se mi to dokonce tak moc, že bych to chtěla zkusit zavést i tady, protože přece jen.. psaní recenzí a některých "náročnějších" článků trvá hrozně dlouho a kolikrát mi naprosto chybí chuť a nápad! a thle mi přijde jako bomba nápad. :) A zároveň se zase o trochu prolomí brána do mého soukromého života, i když úplně neslibuju, že mám tak strašně zajímavej život. :D
A co si myslíte vy o používání blogu trochu na způsob Facu a Insta? :)

Téma týdne- Co bude dál?

28. března 2015 v 14:30 | K@W |  Týdenní témata
Ahoj :)
Po měsíci se vracím k blogu zpět i s omluvou související bohužel se školou. Jednoduše řečeno, blog je pro mě koníček, který mám strašně ráda a snažím se do něj dávat velkou část sebe a když ten čas mám, ráda ho do něj věnuju, ale pořád je to jen můj koníček. Škola, rodina a můj osobní život si ten prostor vyžadují taky, takže tím bych asi odůvodnila tuhle měsíční pauzu a malou blogovou dovolenou. :)

Týdenní témata mám strašně ráda. Můžu se u nich vypsat a vložit do ně svoje momentální emoce. Jednoduše se "vykecám" a navíc sepíšu snad i použitelný článek. :)
Co bude dál je otázka, která se tak nějak vmetla do každodenního života jedinců. Občas to prohodíme jen tak, někdy to má mnohem větší a hlubší význam.
Ze svojí vlastní zkušenosti můžu říct takovou malou ukázku, jak čas neuvěřitelnou rychlostí protéká kolem nás.
Třídila jsem si nějaké fotky v počítači a našla jsem sebe, jako malou holčičku ve svém oblíbeném pyžamu, zachumlanou do peřin s naším kotětem. Když jsem dala tuhle fotku vedle fotky jak vypadám dneska, musela jsem si chtě nechtě položit otázku, jakt o bude dál? Jak budu vypadat za x let?
Tohle sice je dost malicherná a sobecká ukázka, ale myslím, že přesně demonstruje podstatu téhle věty.
Nikdo z nás neví co bude za hodinu (ani minutu), natož aby věděl, co bude za deset let. Snažíme se život skládat tak, aby nám jednotlivé fáze alespoň trošku napovídaly, ale stejně si nikdy nemůžeme být na 100% jistí, že to víme. Samozřejmě existují lidé, jako různé "vědmy" a "čarodějnice", ale bohužel většina z nich jen zneužívá důvěru lidí, tahají z nich peníze a naoplátku jim převypráví nesmyslnné bláboly.
Určitě tím neříkám, že na takové věci nevěřím, to spíš naopak, jen mě mrzí, že spousta lidí kolem nás jsou schopní takhle ostatní podvádět. Přece jen získat důvěru k takovým věcem není jednoduchá a krátkodobá záležitost, ale po takovéhle zkušenosti už to málokdo zkouší znova. Je to škoda a zároveň to jen podtrhuje fakt, že jedinné zlo, které na tomhle světě je, jsou lidé. A jestli se sami sebe hodláte někdy zeptat Co bude dál?, zkuste se podívat na stopy svého života. Bude to znít jako paradox, ale vaše minulost se odráží v budoucnosti a některé věci nejdou vzít zpátky, takže pokud vám záleží na tom, aby odpověď na tuhle vyslovenou větu byla kladná, plná štěstí a splněných přání, dávejte si pozor, jak vy sami jednáte. :)

nad Vám tenhle článek nebude připadat moc depresivní, protože to jsem nechtěla, ale samozřejmě už v tom samotném tématu je skrytá zvědavost, trochu i zoufalost a zároveň touha vědět, co bude dál.. :)

School Time- Jaký je můj systém poznámek?

4. března 2015 v 16:29 | K@W
Ahoj :)
Jako každý rok se snažím přidávat sem tam něco nového. A protože kosmetiky, recenzí a TAGů je tu hafo, rozhodla jsem se přidávat články i s tématikou, která mě teď zaměstnává docela dost. A tou je škola.
V září jsem nastoupila na střední, takže jsem se pochopitelně dost dlouho utápěla i v naprostých maličkostech, jako třeba co se zápiskama, jaký bych si udělala nejlepší systém na učení, jak si to všechno rozvrhnout s kloubit s mým životem. Bojovala jsem s tím prostě dlouho a vyzkoušela pár možností, až jsem konečně narazila na způsob, který mi vyhovuje. :)

Tahle část bude zaměřená právě na můj systém poznámek, protože to mi přijde asi nejzajímavější. Nebudu vám tu z nich dělat přednášky, jen chci ukázat, že jde přežít i jinak, možná snad i líp, než s klasickým sešitem.

Úplně na začátku jsem si pořídila veliké pevné desky s kroužky a nacpala do toho úplně všechny předměty. Každý jsem od sebe oddělila a bylo to praktický a na začátku i lehký. Jenže pak se začalo učení kupit, desky byly těžší a těžší a mně už se zrovna dvakrát nezamlouvala každý den tahat úplně všechny předměty. Přece jenom daleko dojíždím a vláčet tu váhu docela unavuje.
Skončila jsem se dvěma deskama a nakonec byl zase na chvíli klid, než mi to zase začalo připadat zbytečně těžký. A ještě k tomu jsem vyměnila svůj batoh za kabelku, která taky není nafukovací a prostě dvoje obří nacpaný desky v půlce prváku.. tím jí trápit fakt nebudu.

A tak jsem pomalými krůčky došla ke způsoby, který se mi zamlouvá ve všech směrech. Prostě mám na každý předmět jedny malé desky a když naplním počet fólií a už ty poznámky na nic nepotřebuju, vyndám je, založím do desek co mám jen doma a nahradím to zase novým papírem.
Přijde mi to úplně geniální, protože je to prakticky sešit, ale můžete si ho upravit podle sebe. :) Dobrá vychytávka jsou třeba i různý barvy desek, pak je od sebe rozeznáváte líp, ale to už je jen detail.
Samozřejmě jsem se nezbavila váhy učebnic a pracovních sešitů, ale to zkousnout musíte. Zase to berte tak, že to přece jen netaháte každý den.

Poznámky jsem snad už vyřešila a dokopala jsem se k tomu pořídit si diář. Jsem na věci totiž naprosto flink. Nepamatuju si svátky, narozeniny, zkoušky, no nic.. Co si nenapíšu, to prostě nevím, takže když už ho teď konečně mám a vidim, jak jsou ty stránky totálně nacpaný a barevný od zvýrazňovačů, nechápu, jak jsem bez něj mohla žít.
Co se týká kalendáře v telefonu, nikdy mi to moc nevyhovovalo. Možná tak něco napsat v rychlovce, když nechcete lovit na dně tašky diář, ale mně vyhovuje si to prostě psát na papír. Mám pak i větší šanci, že si to zapamatuju. :D

Další bod, co bych ráda zmínila, je způsob zvýrazňování, třeba právě v diáři. Já vím, že je to jen taková pitomost, ale nevěřili by jste, jak je ta pitomost podstatná. Mám moc ráda barvy, tak se je snažím zakomponovat i do učení a nějak si ho oživit. Zvýrazňovače jsou prostě nutný.
V poznámkách se mnohem líp orientujete, v diáři zase podle určitý barvy poznáte, jestli v ten den máte něco ze školy nebo jen něco z volna. :)


Střední je prostě oproti základce skvělá v tom, že svoje studium si řídíte vlastně jen vy sami. Nikdo to extra nekontroluje a jde to na vaší zodpovědnost. Mně to naprosto vyhovuje, i když chápu, že někdo tu pevnější ruku potřebuje. :D
Je to strašně individuální věc, ale jelikož jsem si sama vyzkoušela, že pak máte tolik starostí, že už nemáte tolik energie na vymýšlení "zbytečností", tak mi přijde fér říct moje zkušenosti. :)