Listopad 2014

Recenze na šampon Palmolive

9. listopadu 2014 v 8:00 | K@W |  Hair care
Ahoj :)
Čím dál víc pozoruju, že mojí hlavní pozornost si získávají vlasy. Mnohem radši se o ně starám, vyhrávám si s nima a není mi úplně jedno, jestli mají zrovna špatný den. Prostě každý šptný den jde něčím prozářit. :)
V péči o vlasy je pro mě samozřejmě šampon, protože pro následovnou péči je nejdůležitější, aby byly vlasy čisté a bez všeho, co na ně prostě nepatří.
Pokud čtete můj blog, tak stoprocentně víte, jaký mám vztah k šamponům od Baley. Budou to pro mě vždycky produkty, ke kterým mám vztah, ale.. momentálně mě víc okouzlil úplně jiný šampon a to od značky, kterou jsem měla v podvědomí jen ve spojení se sprcháčema a nějak jsem jí přehlížela.
Palmolive je vážně značka, která si mě nezíská asi nikdy třeba obalem, extra krásnou vůni nebo oslovením mladší generace. Je to ale zase značka s nějakou historií, se jménem, které jí nikdo neodpáře. A co si tak pamatuju, tak sprchové gely od Palmolive mi vždycky vyhovovaly, ale nebylo na nich nikdy nic, co by mi říkalo "kup si mě znova".
Tenhle šampon mě ale dostal. Narozdíl od Baley se liší samozřejmě vůní, zato obalem se mi víc zamlouvá Palmolive. V tomhle článku se asi nevyhnu srovnávání s Baleou, protože je to pro mě věc tak srdečná, že pokud jí začne něco přebíjet, automaticky to porovnávám. :D
Co mě překvapila byla ale i tak milá a přijemná parfemace, která na vlasech vydrží a nebije se s ničím ostatním, co pak použijete. Dalším plusem je určitě to, jak krásně pění. Stačí vážně maličko a vystačí mi to úplně bohatě a to mám vlasy pomrně dost husté a dlouhé.
Ale co si mě dostalo úplně nejvíc, je výsledek. Schválně jsem jedno umytí použila Baleu a úplně stejný balzám a stejnou péči, jako u druhého umytí, kdy jsem použila Palmolive. U druhého umytí byly ty vlasy heboučké, příjemné, nemastily se tak rychle a vypadaly zdravě. A věřte mi, že pokud si barvíte vlasy, pak je pro vás tenhle výsledek jako zázrak. :D Jasně, poslední den nevypadají vlasy tak dokonale, jako po umytí, ale stejně tam pořád ten rozdíl viditelný je a za mě tenhle šampon můžu jen a jen DOPORUČIT a strašně mě mrzí, že jsem Palmolive tak zatratila, když jsem navíc vůbec neměla důvod.

P.S: Nemůžu si odpustit poznámku, že u tohohle produktu rozhodně nezůstanu jen u jednoho balení a že se co nejdřív objeví v dalším nákupním seznamu. :)

První dojmy na detoxikační přípravek Enterosgel

7. listopadu 2014 v 10:01 | K@W |  First Impressions
Ahoj :)
Na blogu skoro v každém druhém článku zmiňuju, že můj boj s pletí není úplně nejlehčí a že bohužel akné nademnou často vítězí. Už jsem zkoušela všechno možné a díkybohu teď držíme příměří. Nicméně moje touha po zlepšení kvality mojí pleti je natolik velká, že prostě nejde nezkoušet další a další "zázraky". A protože už jsem vyzkoušela antibiotika, mastičky, vážně silné drasťáky a pořád nic, zabrousila jsem i do kategorie alternativní medicíny. Upřímně, ráda tenhle směr využívám třeba u migrén, protože přece jen, kdo migrénami trpíte, tak víte, že není úplně nejvhodnější do sebe ládovat tuny a tuny prášků, protože pak časem přestávají fungovat a jen svoje tělo zahlcujeme chemikáliema, a proto tu jsou právě třeba bylinky, různé masážní gely nebo samozřejmě i různé prášky.
Teď jsem ale nehledala super věc na migrény, ale právě na akné. Na internetu se docela dost do popředí cpou alternativní přípravky a Enterosgel je zrovna právě věc, která u poloviny lidí vyvolá naprosté nadšení a u té druhé silné reakce.
Ale co to vlastně je? Má to být detoxikační gel, který se má polykat po lžících několikrát denně, četla jsem, že někdo to používá jako máslo a maže si to na chleba (což obdivuju :D , protože to zrovna nepatří do seznamu lahůdek) a taky jako maska a peeling.
No, ze začátku jsem tomu hodně věřila, ale po prvním použití se dostavily první vedlejší účinky a to špatné trávení, nebylo mi dobře, když to řeknu jednoduše -> byla jsem nafouklá jako balón.
S pletí to nedělalo nic, i když samozřejmě nemůžu očekávat nic extra po pár použitích. ožná bych si snad dovolila říct, že byla suchá a používat to jako masku? To NE! Dráždí a jde tak příšerně dolů, že si pleť tak akorát rozdráždíte.
Tenhle článek jsem nazvala jako první dojmy, protože jsem nevypotřebovala celou tubu a chci mu dát ještě šanci, ale každopádně můj první dojem je ten, že ho budu používat tak leda ve chvíli, kdy budu mít čas na to být doma v klidu, nechat to tělo se opravdu čistit a třeba zjistim, že tyhle potíže jsou vážně jen ze začátku a že to k té očistě organismu prostě patří.
Ale nedoporučuju s tím úplně začínat v plném zápřahu. Narovinu.. je to detox a nejspíš byla i moje chyba, že jsem si pro to zvolila špatnou chvíli a nedala jsem tomu úplnou šanci na 100%. Ještě možnost dostane, ale vážně jen tehdy, kdy budu mít na tyhle "účinky" čas a energii. :D
A co se týče ceny, není to úplně nejlevnější a nejdostupnější věc. Stojí kolem 300-400,- , ale dostat se k němu jde snadno tak leda přes internet, protože ne ve všech lékárnách ho můžete koupit.
Taky bych ráda řekla (když už je to spíš takový úvod, i když docela dost negtivní! škoda..), že tohle byl můj první střet s něčím, co má detoxovat, takže tyhle účinky jsou třeba běžné a moje tělo je citlivé, ale chtěla jsem se s Vámi o to podělit, protože vždycky je lepší vědět hned na začátku, do čeho se pouštíte. :)


TAG- Seriálový maniak

6. listopadu 2014 v 23:45 | K@W |  Tagy
I když je to pro mě samotnou šok, stává se ze mě seriálový maniak. Vůbec nechápu, kde na to beru čas, ale prostě.. na některé záležistosti si člověk vždycky ten čas uloví. :)
Na začátek bych ráda řekla, že seriály jsou šílenej žrout času a že i když na ně nekoukám tak dlouho a ani ne nějk extra často, protože jednoduše ten čas nemám, pořád mi to užírá každou volnou chvilku.
Seriály jsou prostě relax, kdy vaše jediná aktivita je vžít se do role hlavní postavy a nějak vnímat ten její příběh.
Ale teď už k TAGU! :)

1. Jaké seriály jsi za poslední dobu začala sledovat?
Mojí závislotí se staly Sběratelé kostí, protože absolutně zbožňuju odměřenou a přitom citlivou Temperance, no a Angela do všeho ( i do těch kostí) dokáže vnýst zábavu a vtip přitom je to seriál, který není jen tupě o tom čumět na nějakou hovadinu, abych zabila čas. Občas sem tam i něco pochytíte. :D
Další bych mohla jmenovat Sex ve městě, protože i když absolutně miluju ty filmy, snad nikdy jsem se nedokázala dokoukat na seriál. Teď se o to snažím a postupem času se do toho zažírám.
Pak bych mohla jmenovat Secret diary of a call girl, což je seriál zase na úplně jiný vlně než jsou třeba kosti, ale zase člověk si přece musí odpočinout od toho reálnýho a přehlcenýho světa a utéct k trochu.. upravenému životu. :D Jestli tenhle seriál neznáte, tak bych vám doporučila se kouknout aspoň na jeden díl, protože i když z názvu to zní dost "divně", je to úplně skvělý seriál ke kafi.
Pak takovou klasikou už jsou Simpsonovi, to snad neomrzí nikdy a nikoho a česká klasika -> Ordinace. :D

2. Kterou postavu máš nejradši a proč?
Tak budou to dvě, a to Tempy (Sběratelé kostí) a Belle (Secret diary of a call girl). Tempy hlavně kvůli jejímu myšlení, že se dokáže odvázat a přitom je tak sebejistá a inteligentní, až z toho chvílema mrazí. :D No a Belle jednoduše proto, že není jako ty klasické uplé holky a že i když má jisté "tajemství", dokáže žít ten svůj dvojí život.

3. Který seriál tě nejvíc zaujal svým dějem?
To nejde úplně tak říct, protože vždycky mám náladu n něco jinýho a vždycky v tý chvíli je pro to jedno to nejlepší, ale druhý den je to zase úplně jinak. Prostě podle nálady, ale zase.. takový multifunkční seriál jsou Simpsonovi. :D

4. Na jaké místo by ses chtěla v seriálu přenést?
Nejradši do Jeffersonova institutu, protože mě prostě a jednoduše zaujalo to pojetí vědy a taky to, že existuje kriminálka, kde se věda pojímá s vtipem, kde nejsou hektolitry krve a zbytečných efektů. Třeba Kriminálku Miami jsem měla jednu dobu taky ráda (a pořád mám :D ) díky tomu, že spíš se tam zakládá n faktech a vědě, než na surovosti.
Asi bych jednoduše řekla, že v kriminálkách radši uvítám vědecké pojetí s něčím, co mi něco přinese.

5. Lituješ času, který si strávila nad seriály?
Nelituju. Já si stojím za názorem, že to, co člověk v tu chvíli udělá, tk udělá tak, že to tak cítí a i když třeba pozdějc to uvidí jinak, nemá cenu plýtvat energií nad přemýšlením "co kdyby", protože s tím stejně už nic neudělá. :)